Ve středu, tedy 22.2. jsme zahájili úsilí o svou Duchovní obnovu. Je to doba velkých milostí a darů, pokud ji tedy správně využijeme. Kdysi jsem slyšel jednu myšlenku, že tak jako o dovolené věnujeme hodně svého času tomu, co přes rok nestíháme, máme to dělat právě i v Postní době. Akorát ve vztahu k Bohu. Mohli bychom tedy říci, že Postní dobu je dobré v tomto smyslu prožívat jako dovolenou. :-) V Postní době se také máme připravovat na obnovu křestního slibu o Velikonoční vigilii, na zřeknutí se zlého a nové "vrhnutí se" do Boží náruče. O co tedy v Postní době jde? Ani ne tak o konání postních aktivit, jako jsou posty, křížové cesty, gorzke żale, almužny apod. Ale na prvním místě jde (...)
o to prohloubit svůj vztah k Bohu, znovu objevit Jeho nesmírnou lásku. Proto nakonec konáme všechna ta rozjímání o utrpení Páně. A texty při bohoslužbách v Době postní nám jich nabízejí nepočítaně. Také je dobré si v Postní době vykonat dobrou svátost smíření. A její kvalita rozhodně nespočívá v tom, kolik hříchů vyznám, ale jak se na ni připravím. Jak "pustím" do svého života Pána Ježíše. Na kolik mu otevřu své srdce. Přeji tedy všem, aby se nám letos Doba postní "povedla".
A pro další inspiraci se můžete začíst, nebo zaposlouchat do slov papeže Františka, která pronesl na Popeleční středu:
Papež František na Popeleční středu: S Bohem povstáváme z popela, ale bez Něho jsme prach
K zamyšlení je také:
Poselství papeže pro celou postní dobu 2023
